Přišlo jaro do vsi

HRY

Cvrnkání kuliček

Cvrnkání kuliček patří mezi nejstarší sporty vůbec. Hrací kuličky byly nalezeny už ve starověkém Egyptě a Řecku před několika tisíci let, kuličky hráli ale i Aztékové a třeba i takový Caesar. Oblibu měly opravdu značnou a není tedy divu, že se v současnosti opět dostávají na výsluní.

Pravidla kuliček

„Podstata hry je jednoduchá, a pokud hrajete rekreačně, stačí vám znát základy,“ tvrdí Petr Šejba z Českého kuličkového svazu, který mimo jiné pořádá turnaje v kuličkách. „Vždy hrají dva hráči proti sobě s barevně odlišenými kuličkami. Cílem je samozřejmě dostat své kuličky do důlku jako první,“ shrnuje.

Hra začíná rozhozem, kdy každý z hráčů hodí svou kuličku od startovní čáry směrem k důlku. Kdo je mu blíž, ten může určit, kdo začne. První hráč pak hodí všechny své kuličky (postupně nebo naráz) směrem k důlku a opět se ho snaží zasáhnout. To samé udělá i jeho soupeř. V dalším kole se už pokračuje cvrnkáním, hráči se střídají po jednom cvrnku.

„Správný cvrnk je definován jako pohyb pouze jednoho prstu, přičemž se smíte dotknout jen své (jedné) kuličky. Ta pak může zasáhnout jakoukoliv jinou, i soupeřovu,“ popisuje proces hry Šejba. Vítěz hry je ten, kdo má všechny své kuličky v důlku, zápas se většinou hraje na 2 až 3 vítězné hry.

Čára hodu je vzdálena od středu důlku 7,5 m, důlek má průměr 10 cm.

Vynášení smrti a vítání jara 

Vítání jara je západoslovanský lidový zvyk pocházející z předkřesťanské éry. Jeho ústředním prvkem je slaměná figura oblečená v ženských šatech, známá pod četnými jmény jako například Morana, Morena, Marzana, Mařena, Smrt, Smrtka nebo Smrtholka. Formy jména Morana jsou užívány především na východě. Rituál se zpravidla koná na Smrtnou neděli, ale také na neděli Družebnou a Květnou. V Lužici se konal na Družebnou neděli. Slavnost byla také známa v některých německých oblastech, například ve Francích, Durynsku a Sasku.

Podobné rituály pohřbívání či spalování různých figur se provádějí také během masopustu, týká se to například českého Bakcha nebo ruské Maslenice. V období letnic je zase v Rusku pohřbíván Kupalo nebo Kostroma, u jižních Slovanů German či Kalojan. Jarní vynášení smrti bylo u východních a jižních Slovanů nahrazeno oslavami jara na sv. Jiří, na kterých se více podepsal křesťanský vliv. Římskou obdobou rituálu byla slavnost Argei.

Zdroj cs.wikipedia.org/wiki/Vítání _jara 

Básničky pro děti

Přišlo jaro do vsi,
kde jsi, zimo, kde jsi,
byla zima mazi náma
a teď už je za horama.
Hu, hu, hu, jaro už je tu.

Nesem babu v koši,
smrt nás o ni prosí.
Už Mořena leží
a zubama škeří,
helo, helo, helo, helo!

(Ze Slezska)

Smrt, smrt ukrutná,
kyselica nechutná!
Kyselicu sníme
a smrt utopíme!

(Z Moravy)

Nešemy Mařocha,
nešem do potoka,
do černeho lesa,
do zimneho plesa.

(Ze Slezska)

Nešemy Mařinu
v oleji smažinu,
babu černu, zimnu,
pryč s ňu za dědinu!

(Ze Slezska)

Na smrtelnou neděli
baba sedí v věrteli,
muzikanti, hrajte jí!
Muzikanti povídali,
že by babě nezahráli.

(Z Čech)

Smrťáka nesem
s velikým nosem,
do vody ho dáme,
nad ním zazpíváme.

(Z Čech)

Zelenaj sa, zelenaj,
travěnko zelená!
Jak sa já mám zelenat,
dyž nemám kořena.

(Ze Slovácka)

Lúbí sa mně, lúbí,
to rusavské dúbí,
ono je zelené
od vrchu do země.

(Z Valašska, Nápěv Č. Z. č. 70)

Stáhnout si můžete zde: Přišlo jaro do vsi

VELIKONOCE 

Ben, ben,
blechy ven,
a vajíčka
do košíčka
sem.

(Z Valašska)

Pomlázka se čepejří,
babička mi nevěří.
Vystrčte, dědečku,
babičku ze dveří!

(Z Moravy)

Slepička kdák,
vajíčko křáp,
nenechte mě dlouho stát,
já musím do Prahy
ovečky hnát

(Z Moravy)

Kdo chce včecko vědět,
musí rok na tomto vajíčku sedět.

(Z Moravy)

To vajíčko malovaný
je od srdce darovaný.

(Z Čech)

Stáhnout si můžete zde: Velikonoce